sobota 30. listopadu 2013

V NEMOCNICI

Uplynulé 4 dny jsem strávila v nemocnici. Začalo to jako nevinná žaludeční viróza a za 1,5 dne (!) mě operovali s pokročilým zánětem slepého střeva. Bylo fakt štěstí, že jsem se nechala přemluvit k návštěvě doktora, když se křeče v břiše spíš zhoršovaly a nesnažila jsem se kurýrovat doma jako obvykle. Prý mě operovali ne za 5 minut 12, ale přímo v hodině dvanácté.

Bělinka zůstala doma s M., který mi ji vozil 2-3x denně a všemožně se jí snažil nahradit nenahraditelnou mámu. Máma najednou nebyla a Bělinka to nesla hodně těžce. A my s ní.

Asi se z našeho odloučení budeme ještě dlouho vzpamatovávat, B. se teď ode mě nechce hnout ani na krok (jídelní židličku jí dnes M. donesl k mé posteli), chce se neustále kojit (klidně i po půl hodině) a získávat tak ztracenou jistotu.

Tolik se těším, až dnes zase budeme spát vedle sebe!

(Ještě tragikomická perlička - po 3 dnech strávených jen o tekutinách mi konečně dovolili nemocniční "přísně šetřící dietu", která spočívala v kusu masa s bramborovou kaší ze sáčku a UHO s květákem, hráškem a kouskem jakéhosi kabanosu:))

pátek 22. listopadu 2013

THE VERY HUNGRY CATERPILLAR

The Very Hungry Caterpillar
(Eric Carle)

Jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších knih pro děti v anglicky mluvících zemích. U nás zatím bohužel nesehnatelná a tudíž prakticky neznámá (já si ji před pár lety dovezla z Vídně). 
Příběh je jednoduchý - z vajíčka se vyklube nenasytná housenka, která se cpe tak dlouho, až vyroste ve velkou, tlustou housenu, zakuklí se a z kukly se pak vylíhne motýl. U toho jen tak mimochodem seznamuje malé čtenáře i s počítáním, dny v týdnu a různými druhy jídla. Protože patří do žánru "picture book", snadno se v příběhu orientují i nejmenší děti. Ty rády dloubají prstem do "prokousaných" děr v knize:)



S Bělinkou jsme si četbu udělaly trochu interaktivní. Hrály jsme divadýlko s gumovými housenkami a ruličkou od toaletního papíru coby kuklou, ze které se vylíhnou motýli:) Housenkami se trefovala do děr v knížce, vkládala je do kukly a housenka navíc okusovala i části těla, což byla velká sranda:)



Pak s M. malovali motýla, kterého jsem nalepila na zeď k aktuálnímu housenkovému koutku.


A mám v hlavě spoustu dalších tematických aktivit, až bude B. větší. Takže určitě se tu housenka zase někdy objeví:)

sobota 16. listopadu 2013

DUPLO

Lego Duplo je oblíbenou hračkou už dlouho (v porovnání s jinými hračkami naprosto nevídané!) a teď i pochopila princip, jak do sebe mají dílky zapadat. Posazuje panáčky do auta, na kolo a traktor, do vlečky nakládá zvířata a je spokojená, až když tam pevně drží.


sobota 9. listopadu 2013

BATOLE A ÚKLID

Podle principů Montessori by dítě mělo být vedeno k tomu, aby každou věc vrátilo na své místo, jakmile s ní přestane pracovat. Mám doma ráda pořádek a pro mě samotnou je přirozené uklízet tak, že vše uvedu do původního stavu (to je to mé pověstné neustálé leštění kohoutků:)) a totéž ukazuju i Bělince.

Průběžně uklízím, s čím si už nehraje, nejideálněji hned, jak vidím, že se chystá na něco jiného a taky ji na to upozorním ("Chceš si číst? Tak nejdřív uklidíme zvířátka..."). Pro malé děti je pojem "uklidit si" dost abstraktní, tak je potřeba ho specifikovat ("Dáme ježka do košíku, knížka patří na poličku..."). Občas zkusím B. zapojit - spíš otázkou ("Dáš krabičku do šuplíku?"), než příkazem ("Dej krabičku do šuplíku.") - a pokud nereaguje, udělám to sama. Vycházím z toho, že stejně se nejvíc naučí nápodobou.

A pozoruju, že tento přístup začíná nést ovoce. Moc ráda zametá, umývá houbičkou, utírá po sobě stolek. Několikrát jsem si všimla, že vrátila věc na původní místo nebo do původního stavu, ačkoliv jsou to teprve první nesmělé vlaštovky:) A ano, je to časově náročnější, než kdybychom celý den překračovali hromadu věcí a večer uklidili všechno naráz, ale věřím, že o to míň práce budu mít do budoucna.

B. zkoumá savost kuchyňské utěrky:)

pondělí 4. listopadu 2013

SVÍČKA

B. fascinuje oheň a ráda pozoruje plameny na sporáku a v kamnech. Nedávno v šuplíku našla svíčku, tak jsme si ji v před-dušičkovém podvečeru zapálily, dívaly se do plamínku a ukazovala jsem jí, co s ním udělá, když opodál zafoukám nebo zamávám rukou. Zkoušela na ni sahat, ale ví, co znamená "pálí", tak byla opatrná.